O mně

Jmenuji se Jan Kozák. Přes 20 let pracuji s lidmi v náročných životních situacích – jako sociální pracovník, vedoucí sociální služby, supervizor a dnes i jako poradce.

Jako poradce

Využívám všech dosud získaných zkušeností, a to jak z celoživotního vzdělávání, tak z praxe.

Začínal jsem jako sociální pracovník pomáhající lidem v náročných životních situacích. Tehdy jsem si uvědomil, že každý z nás má jiné startovní podmínky a jinou životní cestu – narodil se do rodiny s určitými hodnotami a možnostmi, do vínku dostal vlastní jedinečné vlohy i zátěže a prošel různými životními zkušenostmi, které ho formovaly a udělaly z něj toho, kým je. Nemá proto smysl druhého hodnotit nebo mu něco vyčítat. Mnohem užitečnější je zajímat se o něj tady a teď. Na našich setkáních mě proto nejdřív zajímá, s čím přicházíte a co vás trápí, ale také co byste si přáli a jaký život chcete žít. Teprve potom společně hledáme, jak vás na této cestě mohu podpořit.

Naučil jsem se také dívat na člověka jako na celek. Potíže v jedné oblasti života často souvisí s jinými, a také s tím, co jsme prožili dřív. Proto se zajímám o souvislosti aktuálních potíží a dívám se spolu s vámi do minulosti, kde se někdy ozývá stejný příběh. U kořenů ale nezůstáváme – zajímá mě, jak jste se s obtížemi vypořádávali dosud a co z toho vám slouží i dnes. To, co kdysi dobře fungovalo, se časem může stát přítěží, a pak je dobré hledat nový způsob.

Jako supervizor už patnáct let pomáhám lidem, kteří pečují o druhé – sociálním pracovníkům, pečovatelům, asistentům nebo učitelům – na chvíli se zastavit a uvědomit si, co ve své práci prožívají, co se mezi nimi a jejich klienty odehrává a jak s tím mohou zacházet. Právě takové uvědomění je jádrem i mého poradenství.

Čerpám z několika výcviků. V psychoterapeutickém výcviku SUR jsem se naučil všímat si, jak dnešní prožívání souvisí s dřívějšími zkušenostmi. Ve výcviku Otevřený dialog, který se používá při práci s rodinami v obtížné situaci, jsem se naučil pozorně naslouchat všem zúčastněným a pomáhat jim najít společný jazyk. V supervizních výcvicích jsem se naučil klást otázky, které vedou k uvědomění.

Místo rad a hotových návodů nabízím pomoc s tím, abyste lépe porozuměli sobě, svému životu i vztahům kolem sebe. Každý si zaslouží najít vlastní řešení a vlastní cestu.

Svou práci pravidelně konzultuji se zkušenými supervizory. Momentálně procházím psychoterapeutickým výcvikem SUR – jeho sebezkušenostní část a teoretickou výuku mám za sebou. Jsem kandidátním členem České asociace pro psychoterapii.

Nejsem lékař ani klinický psycholog a poradenství u mě nenahrazuje zdravotní péči. Pokud to bude potřeba, pomohu vám najít vhodného odborníka.

Více o poradenství

Jako supervizor

Od roku 2011 poskytuji supervizi v sociálních službách a ve školství – týmovou, skupinovou, případovou i individuální. Pracoval jsem s týmy domovů pro seniory, osobní asistence, sociální rehabilitace, krizové pomoci, nízkoprahových center, center duševního zdraví a dalšími. Supervizi poskytuji také pedagogům mateřských a základních škol a studentům vyšších odborných škol.

Protože jsem sám léta pracoval v přímé péči i ve vedení služby, znám radosti i obtíže této práce zevnitř. Jsem členem Asociace supervizorů pomáhajících profesí a dlouhodobě lektoruji kurz „Zdravé hranice ve vztahu s klientem“.

Více o supervizi

Mimo práci

Celý život žiji v Brně. Jsem ženatý a mám dva syny. Před pár lety se stal dalším členem naší rodiny maltézský psík Matýsek. Jsem založením rodinný typ a volný čas nejraději trávím s blízkými. Často jezdíme na chalupu do Jeseníků, kde chodíme na výlety do přírody a v zimě lyžujeme.

Sedavou práci vyvažuji pohybem: hraju squash a běhám – dřív jsem se věnoval i půlmaratonům. Nejlépe si odpočinu ve finské sauně.

Mám rád knihy, a to jako čtenář i jako sběratel. Kupuji jich asi víc, než stihnu přečíst, ale i pohled do knihovny a představa, jaký příběh v sobě která kniha skrývá, mi dělá radost.